Týdenní plán činnosti školního klubu od 12. 12. do 16. 12. 2016
V Tomto roce se necháme inspirovat čínskými horoskopy:
PROSINEC– ZAJÍC (1951 - kov, 1963 - voda, 1975 - dřevo, 1987 - oheň, 1999-země, 2011 - kov, 2023 - voda,)
Kreativní dílna: vyrábíme přání a pomáháme na akci ŠD – KOUZELNÉ VÁNOCE – odpoledne plné soutěží, tance a zpívání – v pondělí 19.12.2016
Kroužky školního klubu v tomto týdnu odpadají
V průběhu týdne odpočíváme, připravujeme se na výuku nebo hrajeme stolní hry ( Activity, Scrabble, Česko junior, Svět v kostce, Historie v kostce, Zábavnou věštbu, karetní hry, stolní tenis)
V pátek 23.12. 2016 – 2.1.2017– Vánoční prázdniny
Vánoce v Česku – KRÁSNÉ VÁNOCE
Vánoce jsou považovány za nejvýznamnější svátek v roce i pro nekřesťany, kteří jej spojují se zakončením roku a s trávením času v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26.prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyřtýdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem. S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. V českých zemích bylo ve 20.století a 21. století běžné strojení vánočního stromku. Počátkem 19. století se součástí dekorace stalo i osvětlení. Důležitým zvykem je rodinná nebo společná podoba oslavy Vánoc, lidé tráví svátky společně a v dobré pohodě. Samozřejmostí bývala návštěva hřbitova. Nejdříve musel být obstarán dobytek, teprve po jeho poklizení a odzvonění klekání se rodina sešla u stolu.
V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J.K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá. Koledování se nezúčastňovaly děti z bohatších rodin, protože jejich rodiče jim nedovolovaly „žebrotu“. Na Tři krále byly předváděny dětmi divadelní hry na vánoční motivy, odměnou byly nejčastěji peníze.
Vánoční zvyky a pověry
Při zadělávání kynutého těsta měla hospodyně na zahradě rukama hladit ovocné stromy a volat: „Stromečku, obroď, obroď“, aby byly plodné.
O Štědrém večeru má mít kapsy hospodář otevřené, aby do nich napadalo štěstí, aby přišel hospodář k bohatství. Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Zvykem bylo rozkrajování ovoce, z něhož se věštilo zdraví či nemoc a smrt. Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, pak by dobytek kulhal. Nesmí se zametat, aby z domu nebyli vymeteni duchové mrtvých, kteří v tyto dny přicházejí navštívit živé.
|
|
|
 |
(Čerpáno ze zdroje - Najdi se .cz)
Připravila Irena Linajová, vychovatelka školního klubu