Ozdravný pobyt v Krkonoších – chata Kara v Roudnici v Krkonoších
třídy
III. A + III. B
V neděli 14. května jsme vystřídali naše
starší spolužáky na chatě Kara. Čekal na nás oběd a vybalování kufrů. Po
krátkém dešti jsme vyrazili na průzkum okolí. Pozorovali jsme pasoucí se
krávy na nedalekých pastvinách.
V pondělí jsme se probudili do slunečného
dne. Po dobré snídani jsme zamířili do lesa. Zde jsme stavěli domečky pro
skřítky. Po obědě jsme se vydali naučnou stezkou Zapomenutých Kavánových
obrazů. Cestou jsme poznávali rostliny a živočichy horského ekosystému.
Obdivovali jsme horské roubenky. Po překonání náročného stoupání k naší
chatě, jsme dováděli na hřišti. S chutí jsme snědli večeři. Utratili jsme
nějaké penízky v baru.
V úterý jsme se výbornou snídaní posílili na
přírodovědné bádání. Pomocí různých "vědeckých" metod jsme určovali obvod,
výšku, stáří a tvar koruny stromu. Lupa a encyklopedie nám pomohly s
určováním objevených živočichů a rostlin. Po obědě jsme se vypravili na
Janovu horu na Farmu Hucul. Zde na nás čekali osedlaní koně. A my jsme
zjistili, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. Volné chvilky
jsme strávili na hřišti v kontaktní zoo. Vrátili jsme se na chatu až na
večeři. Přálo nám počasí a sluníčko se na nás jen smálo.
Ve středu jsme vyjedli úplně celý švédský
stůl. V lese jsme si zahráli na mravenečky. Stavěli jsme mraveniště, které
jsme poté stěhovali pomocí týmové práce před potopou :-) Po mravenčí práci
jsme dostali hlad a utíkali jsme na oběd. Po poledním klidu na nás čekala
vědomostní hra. I s tou jsme si hravě poradili. K svačince kuchař připravil
výborné buchtičky s krémem. A hurá ven! Večeři jsme si upekli sami, měli
jsme Liberecké párky. Ušmudlané tvářičky, špinavé ručičky a začouzené
hlavičky skončili pod sprchou. Potěšili jsme se pohlednicemi od rodičů.
Ve čtvrtek nás čekal velký výlet. Seběhli
jsme do Vítkovic na autobus, ten nás zavezl na Horní Mísečky. Odtud jsme
jeli kyvadlovou dopravou na Zlaté návrší. Počasí nám přálo. Pobavili jsme
celý autobus, když se děti nahlas radovaly z hromad sněhu. Hlasitý smích
vyvolala hláška na hromady štěrkopísku na vrcholu: "Jé, tady mají velké
pískoviště". Posvačili jsme se Sněžkou za zády a větrem ve tvářích. Po
vrcholu Krkonoš jsme se dostali na Šmídovu vyhlídku, zde jsme opět
obdivovali krásy Krkonoš. A střetli jsme se s prvním medvědem, dále jsme
pokračovali přes Svinské louže na vrchol Medvědín. Zde byl náš cíl. Velké
letteringové hřiště. Pobíhali jsme od atrakce k atrakci a neměli jsme ani
čas se najíst… Když nastal čas, seběhli jsme na autobus do Míseček. Čekali
jsme na autobus, který kolem nás profrčel a my jsme na něho jen stačili
zamávat. Naštěstí jsme zachovali chladnou hlavu a autobus se po pěti
minutách vrátil a odvezl nás domů. Po večeři jsme ukončili naše skřítkovo
bodování. Horkotěžko jsme si zabalili kufry a těšili se domů.
V Krkonoších se nám moc líbilo, objevili jsme
mnoho zajímavých věcí, naučili jsme se hodně nového.
Veliký dík patří majiteli chaty panu
Hartmanovi, který nám plnil vše, co nám na očích viděl a ještě mnohem více.
Těšíme se na další společné výlety.
Fotogalerie:
Jana Bitnerová, Marie Rambousková, Ladislava
Bauerová a žáci 3. A + 3. B
|